Dodatek 1 ŠVP

2 Stručná charakteristika školy

Zřizovatelem příspěvkové organizace Mateřské školy Holubice, okres Praha – západ, (dále jen škola) je obec Holubice. Škola má tři věkově smíšené třídy s kapacitou max. 84 dětí a vlastní školní jídelnu o stejné kapacitě (dále jen ŠJ).

Škola žádá dle aktuálních potřeb souhlas zřizovatele s povolením výjimky stanoveného počtu dětí na třídu (dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon ve znění pozdějších předpisů), a to pro daný školní rok. Navýšení z celkového počtu 24 dětí na třídu činí 28 dětí na třídu.

Děti vychovává a vzdělává od 1. září 2021 celkem 7 pedagogů včetně ředitelky, 1 asistentka pedagoga, školní asistent, dále o provoz školy pečují 2 uklizečky, 2 kuchařky a vedoucí ŠJ.

3 Legislativní rámec

S účinností od 1. září 2021 je nastaveno systémové řešení vzdělávání cizinců ve školách, a to vyhláškou č. 271/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů.

4 Vymezení základních pojmů

Cizinec je fyzická osoba, která není občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. V případě, že má fyzická osoba dvojí občanství, z nichž jedno z nich je české, se taková osoba nepovažuje za cizince. Žáci/děti – cizinci mají v souladu s § 20 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nárok na bezplatnou jazykovou přípravu k začlenění do základního vzdělávání.

Dítě s nedostatečnou znalostí češtiny může být také občan ČR, který s ohledem na odlišný mateřský jazyk v rodině nebo dlouhodobý pobyt v zahraničí neovládá dostatečně vyučovací jazyk. Tyto děti/žáci nemají podle stávajících právních předpisů (§ 20 školského zákona) nárok na bezplatnou jazykovou přípravu. Podpora je jim poskytována školami podle individuálních potřeb s možností využití podpůrných opatření podle § 16 školského zákona s ohledem na odlišné kulturní prostředí a životní podmínky. Tyto děti je možné za určitých podmínek zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu poskytovanou dětem/žákům cizincům (podrobněji dále).

5 Jazyková příprava v předškolním vzdělávání

Včasná jazyková podpora dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka v mateřských školách má velký význam pro jejich budoucí začlenění do povinné školní docházky a je mnohem efektivnější než v případě, že bude zahájena až při nástupu do základní školy.

Jedná se o významné preventivní opatření proti případné budoucí školní neúspěšnosti.

Jazyková příprava dětí s nedostatečnou znalostí češtiny v předškolním vzdělávání je zakotvena nově v kapitole 8.4. Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (kapitola Jazyková příprava dětí s nedostatečnou znalostí češtiny).

Při přechodu do ZŠ by děti s nedostatečnou znalostí českého jazyka měly mít takové jazykové a sociokulturní kompetence v českém jazyce, které jim umožní se zapojit do výuky a dosáhnout školního úspěchu.

Podpůrným metodickým materiálem při vzdělávání dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka je Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro povinné předškolní vzdělávání, které lze využívat ať již v rámci jazykové přípravy v povinném předškolním vzdělávání, tak i při individualizované práci s dětmi s nedostatečnou znalostí českého jazyka již od nástupu do MŠ. (https://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/vzdelavani-zaku-cizincu).

MŠ poskytuje dětem s nedostatečnou znalostí češtiny jazykovou podporu v rámci běžné činnosti, při které dochází ke kontaktu dětí mezi sebou a kontaktu s učiteli přirozeně během pobytu v MŠ. Nový systém jazykové přípravy je pak určitou nadstavbou a větším zacílením na vzdělávání dětí cizinců v češtině. Děti se nejlépe učí jazyk přirozenou cestou, a to kontaktem s vrstevníky a nadměrné vyčleňování dětí ze známého prostředí jim neprospívá.

Je více než žádoucí, aby učitelé v mateřské škole absolvovali vzdělávací programy týkající se vzdělávání dětí s nedostatečnou znalostí češtiny jako vyučovacího jazyka.

V případě, že by se do MŠ zapsalo 4 a více dětí-cizinců v rámci jednoho místa poskytovaného vzdělávání (jedna fungující skupina, třída) v povinném předškolním vzdělávání, zřizuje ředitel mateřské školy skupinu pro jazykovou přípravu v souladu s § 1e vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Následně by učitelky MŠ absolvovaly vzdělávací programy týkající se vzdělávání dětí s nedostatečnou znalostí češtiny jako vyučovacího jazyka.

Hlavní cílovou skupinou pro poskytování jazykové přípravy jsou cizinci v povinném předškolním vzdělávání bez ohledu na délku jejich pobytu v ČR.Za určitých podmínek lze do fungující skupiny pro jazykovou přípravu začlenit také děti s českým státním občanstvím nebo mladší děti-cizince. Příprava se netýká dětí cizinců s individuálním vzděláváním (§ 34b školského zákona) a dětí-cizinců vzdělávaných ve zbývající době (§ 34 odst. 10 školského zákona).

6 Organizace jazykové přípravy v MŠ

Pokud by měla MŠ v rámci jednoho místa poskytovaného vzdělávání (jedna fungující skupina, třída) 1 až 3 děti cizince v povinném předškolním vzdělávání, bude jim poskytována individuální jazyková podpora v rámci vzdělávacích činností dle Školního vzdělávacího programu. Pokud by měla MŠ v rámci jednoho místa poskytovaného vzdělávání 4 a více dětí cizinců, bude/budou vytvořena/y skupina/y pro jazykovou přípravu o velikosti 4 až 8 dětí cizinců, za níže uvedených podmínek. MŠ má povinnost poskytovat jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání v rozsahu jedné hodiny týdně.

Pro účely stanovení jednoho místa poskytovaného vzdělávání se používá definice „pracoviště“ v § 1d odst. 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb., která zní: „pracoviště, které s jiným pracovištěm prostorově nesouvisí, není s ním spojeno stavebně nebo technicky, ani není umístěno na tomtéž nebo sousedním pozemku a při jiném organizačním uspořádání by mohlo být zapsáno ve školském rejstříku jako samostatná mateřská škola (dále jen „pracoviště“)“.

Aby se jednalo o (další) pracoviště MŠ musí být naplněny současně všechny tyto podmínky:

· pracoviště s jiným pracovištěm prostorově nesouvisí, není s ním spojeno stavebně nebo technicky

· pracoviště není umístěno na tomtéž nebo sousedním pozemku,

· pracoviště by při jiném organizačním uspořádání mohlo být zapsáno ve školském rejstříku jako samostatná mateřská škola.

Za výše uvedených podmínek ředitel MŠ zřizuje skupinu nebo skupiny pro jazykovou přípravu zvlášť pro jednotlivá místa poskytovaného vzdělávání. Děti v povinném předškolním vzdělávání, které jsou cizinci, budou do skupin pro jazykovou přípravu zařazovány automaticky, zákonní zástupci nemusí o zařazení žádat.

Nejvyšší počet dětí ve skupině je osm, přičemž platí, že další skupinu je možné zřídit pouze tehdy, pokud jsou dosavadní skupiny naplněny na maximum. Jakmile bude v MŠ např. devět dětí, kterým má být poskytována jazyková příprava, ředitel MŠ vytvoří dvě skupiny. Počet dětí v každé skupině je pak na rozhodnutí ředitele, třetí skupinu však bude moci vytvořit pouze tehdy, pokud obě stávající skupiny budou naplněny osmi dětmi s nárokem na jazykovou přípravu. Podmínka nejméně čtyř dětí platí pouze pro první zřízenou skupinu na daném pracovišti. U druhé a další skupiny tato podmínka neplatí.

V případě poklesu počtu dětí cizinců pod čtyři děti dojde k ukončení činnosti skupiny.

V období letních prázdnin se pro tento účel posuzuje počet dětí cizinců zapsaných k docházce do MŠ. Vzdělávání v českém jazyce bude zajištěno kmenovým učitelem mateřské školy.

Vzhledem k organizaci vzdělávání v MŠ a k tomu, že předškolní vzdělávání je povinné v rozsahu 4 hodin dopoledne, je vhodné, aby jazyková příprava dětí-cizinců probíhala především v dopoledních hodinách. Rozsah přípravy je nastaven s ohledem na věk dětí tak, aby pro ně nebyl příliš zatěžující. Jedna hodina týdně bude rozdělena do dvou nebo více bloků v průběhu týdne. Do této hodiny se nezapočítávají přesuny dětí do skupiny apod.

Do skupiny mohou být na základě posouzení potřebnosti ředitelem MŠ zařazeny i jiné děti, které mají prokazatelné obdobné integrační potřeby jako děti cizinci (mladší, s českým občanstvím apod.), a to i do vyššího počtu než osm dětí, pokud to není na újmu kvality jazykové přípravy dětí cizinců. Naplněnost skupiny se posuzuje jen s ohledem na děti zařazené do skupiny na základě nároku na jazykovou přípravu. Když bude skupina naplněna osmi dětmi, ale budou v ní čtyři děti s nárokem a čtyři děti bez nároku, není možné otevřít další skupinu.

Pokud vyhodnotí MŠ poskytovanou jazykovou přípravu jako nedostatečnou, je možné vyšetření v poradenském zařízení, které může doporučit podporu dle § 16 školského zákona.

7 Školné

Podle platných právních předpisů (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 14/2005 Sb.,) je úplata za předškolní vzdělávání stanovena na 700,- Kč/měsíc. Předškoláci (děti, které dovrší 6 let věku) a děti s odkladem jsou od platby školného osvobozeni.

Povinnost platit úplatu za předškolní vzdělávání má zákonný zástupce nezletilého dítěte, které má odklad školní docházky. Školné se hradí za celodenní docházku, a to na aktuální měsíc tak, aby bylo připsáno na účtu školy 218014309/0600 nejpozději do 15. dne v měsíci (např. školné na září je splatné do 15. 9. daného roku). Platbu doporučujeme provádět trvalým příkazem.

Z důvodu identifikace platby je dítěti přidělen variabilní symbol. Podle školského zákona může ředitelka MŠ vydat rozhodnutí o ukončení předškolního vzdělávání, jestliže zákonný zástupce opakovaně neuhradí úplatu za školné a školní stravování ve stanoveném termínu, pokud se nedomluví jinak. 

8 Stravné

Úhrada za stravování činí na 1 dítě a 1 den činí 50,- Kč/den (2 svačiny a oběd). U nových strávníků je vybírána záloha na stravné ve výši 700,- Kč, která je splatná do 15. 9. t.r. na účtu školy a je vyúčtována při ukončení docházky dítěte do školy.

Stravné je vždy vyúčtováno zpětně dle skutečného počtu stravovacích dnů za minulý měsíc uvedených v docházce. Vyúčtování stravného je vyvěšováno pravidelně vždy začátkem měsíce na nástěnce ŠJ v šatnách jednotlivých tříd.

Omluvená nepřítomnost dětí ve škole (návštěva lékaře, apod.) představuje též jejich omluvu ze stravování. V případě nemoci má dítě nárok na stravu za zvýhodněnou cenu (bez mzdových a režijních nákladů) pouze 1. den nepřítomnosti v MŠ.

Stravování se řídí výživovými normami, které jsou stanoveny ve vyhlášce č. 107/2005 Sb., o školním stravování ve znění pozdějších předpisů.