6. 5. 2022 Od Eva Bělíková Off

Ve školce se objevily plané neštovice

V současné době je v celé České republice zvýšený výskyt planých neštovic. Na základě informace od rodičů se objevily také u dětí, které se osobně zúčastnily letošního zápisu do MŠ. Věnujte, prosím, pozornost tomuto onemocnění u svých dětí.
Děkujeme.

Plané neštovice (varicella)

Plané neštovice se řadí mezi virová infekční onemocnění, která jsou vysoce nakažlivá. Nejčastěji trápí pacienty v dětském věku, u nichž dochází k výsevu typické vyrážky, což má na svědomí virus Varicella zoster (VZV). Nemoc mívá lehký průběh a plané neštovice obvykle do dvou týdnů samy vymizí. Na pozoru by se však měly mít těhotné ženy, dospělí a osoby s oslabenou imunitou.

Není žádným tajemstvím, že se plané neštovice v dětských kolektivech šíří rychlostí blesku, a pokud si toto onemocnění jedna ratolest přinese domů ze školy či školky, za chvíli se nakazí i všichni další potomci. Plané neštovice totiž patří mezi nejčastější virová infekční onemocnění spojovaná s dětským věkem.

Jak se plané neštovice přenáší?

Původcem planých neštovic je virus Varicella zoster (HHV-3), jehož jediným hostitelem je člověk. Mezi lidmi se šíří během přímého kontaktu, a to především vzdušnou cestou (kapénkami). Možný je však i nepřímý přenos planých neštovic prostřednictvím předmětů, které jsou kontaminované sekrety dýchacího traktu či tekutinou obsaženou v kožních lézích.

Do organismu virus vstupuje skrze dýchací cesty a spojivky, kde se postupně množí a dále pokračuje do krevního a lymfatického systému. To následně vyvolá nástup typické vyrážky a dalších příznaků. Ani po zvládnutí jednotlivých projevů infekce však virus z pacientova těla zcela nevymizí. Přežívá v senzitivních gangliích a při oslabení organismu může způsobit vznik pásového oparu.

Plané neštovice jsou známé svou vysokou nakažlivostí. Člověk, který se s planými neštovicemi prozatím nesetkal a ani proti nim nebyl očkovaný, má při styku s nakaženým jedincem zhruba 90% šanci, že se u něj nemoc v budoucnu také projeví. Nakazit se však může i od člověka, který se potýká s pásovým oparem, což je onemocnění způsobené stejným virem.

Kdo je nejvíce ohrožen?

Pokud jde o rizikové skupiny obyvatelstva, plané neštovice nejčastěji trápí malé pacienty od 3 do 10 let, přičemž zvýšený výskyt tohoto onemocnění bývá obvykle spojený s jarními a zimními měsíci. Zatímco plané neštovice u dětí představují běžnou záležitost, nákaza v pokročilejším věku může být pro pacienty velice nebezpečná. Primoinfekce u adolescentů a plané neštovice u dospělých mívají těžší průběh včetně nepříjemných komplikací.

Velmi nebezpečná je nákaza planými neštovicemi i pro osoby s oslabenou imunitou či nastávající matky. Pokud se žena nakazí těsně před porodem nebo po něm, u dítěte se může rozvinout novorozenecká varicella. Pozor byste si měli dávat ale i na plané neštovice u kojenců. Po prodělaném onemocnění následně vzniká doživotní imunita, přičemž další kontakt s virem Varicella zoster může pacientům způsobit pásový opar.

V České republice představují plané neštovice nejčastější infekční onemocnění. Ročně se jedná zhruba o 40–50 tisíc nových případů. Zatímco menší děti se obvykle nakazí v širších kolektivech, jako jsou jesle, školky či školy, starší pacienti většinou onemocní právě po kontaktu s mladším sourozencem či potomkem, který si nemoc domů přinesl.

Plané neštovice: inkubační doba

Inkubační doba planých neštovic se pohybuje v rozmezí 10–21 dnů, přičemž průměrně se jedná o 12–16 dnů. Pro okolí je pacient nakažlivý již dva dny před výsevem charakteristické vyrážky a infekčnost planých neštovic trvá ještě týden po prvotním nástupu pupínků. Ve chvíli, kdy veškeré puchýřky zaschnou, objeví se na nich tvrdá krusta a stroupky se začnou hojit, se již šíření nákazy obávat nemusíte.

Jaké mají plané neštovice příznaky?

Jakmile se u pacienta začnou rozvíjet neštovice, první příznaky obvykle zahrnují celkovou únavu, zvýšenou teplotu, ztrátu chuti k jídlu, průjem či nepříjemné bolesti hlavy. Tyto nespecifické symptomy (tzv. prodromy) ohlašují příchod onemocnění a bývají závažnější u starších pacientů, které mohou trápit například vysoké horečky či vážné žaludeční obtíže.

V místech, kde pacientova kůže nepříjemně svědí či bolí, se zhruba po 3–4 dnech od nástupu prvních nespecifických příznaků objeví typická vyrážka. Výsev pupínků přichází ve vlnách po dobu 2–6 dnů, přičemž ze svědících, začervenalých skvrn se později stávají puchýřky naplněné čirou či mléčnou tekutinou. V jednu chvíli se tak na těle mohou vyskytovat jak čerstvé puchýřky, tak i téměř zhojené ranky.

Tyto puchýřky, které se někdy označují také jako „kapky rosy“, mají velikost 3–6 milimetrů a během několika hodin se jejich povrch mění v zatvrdlé krusty. Nejprve se objevují na hlavě, odkud se postupem času šíří také na trup a jednotlivé končetiny. Výjimkou pak nejsou ani svědící puchýřky ve vlasech, na očních víčkách, v dutině ústní nebo v oblasti genitálií.

Charakteristické příznaky neštovic:

  • svědící vyrážka,
  • citlivá kůže,
  • zimnice,
  • zvýšená teplota,
  • celková slabost,
  • ztráta chuti k jídlu,
  • žaludeční obtíže,
  • průjem,
  • bolesti hlavy a malátnost,
  • infekce horních dýchacích cest.

Možné komplikace

Ačkoliv plané neštovice obvykle mívají mírný průběh a vyrážka se do dvou týdnů sama zahojí, v některých případech se mohou objevit závažné zdravotní komplikace. Nejčastěji se jedná o sekundární bakteriální infekci (impetiginizace) způsobenou stafylokoky a streptokoky, kterou si pacient do těla sám zanese při škrábání otevřených svědících ran. Časté jsou pak obtíže v podobě zápalu plic a zánětu středního ucha.

Vzácně může dojít také k postižení centrální nervové soustavy, což mívá na následek zánět mozečku cerebellitis, aseptickou meningitidu či generalizovanou encefalitidu. Závažné komplikace často trápí chronicky nemocné pacienty a osoby s narušenou imunitou, u nichž se může projevit třeba meningoencefalitida, varicellová pneumonie či zánět jater.

U pacientů se může projevit:

  • bakteriální kožní infekce,
  • zánět středního ucha,
  • pneumonie (zápal plic),
  • meningitida,
  • encefalitida,
  • hepatitida (zánět jater),
  • pyomyositida,
  • postižení srdce.

Komplikace se mohou objevit u kohokoliv a je velmi těžké předem odhadnout, kterým jedincům hrozí zvýšené riziko vzniku doprovodných zdravotních obtíží. Většinou však postihují dospělé pacienty a novorozence, na něž se nákaza varicelou přenesla těsně před porodem či po porodu. Onemocnění doprovázené komplikacemi často vyžaduje hospitalizaci a v některých případech dokonce končí smrtí.

Diagnostika

K diagnostice planých neštovic obvykle stačí fyzikální vyšetření, které na základě charakteristického klinického obrazu odhalí, o jakou nemoc se jedná. Pokud je však lékař na pochybách, může pacienta odeslat také na sérologické vyšetření (testy ELISA, RIA) nebo zkontrolovat vyrážku pomocí PCR či elektronové mikroskopie.

Jak léčit neštovice?

Jakmile se u jinak zdravého dítěte projeví plané neštovice, léčba bývá pouze symptomatická. Stačí tlumit jednotlivé projevy onemocnění a vyčkat, než puchýřky během několika dnů či týdnů samy vymizí. Pacientům se v případě potřeby podávají léky proti horečce či přípravky určené ke zmírnění nepříjemného svědění (antihistaminika ve formě kapek).

Ačkoliv se dříve puchýřky ošetřovaly pomocí různých lokálních přípravků, podle nových poznatků je lepší nechat pokožku volně dýchat, což urychlí hojící proces. Tekuté pudry a masti aplikované na postižená místa sice pomáhají od nepříjemného svědění, ale zároveň by mohly pokožku v oblasti výsevu vyrážky ucpat a regenerace by se tak zpomalila či zcela zastavila.

Původcem planých neštovic je virus a terapie pomocí antibiotik je tedy neúčinná (užívají se pouze při bakteriální superinfekci). Léčba neštovic u rizikových pacientů naopak spočívá v podávání hotové protilátky, což může být například imunoglobulin či acyklovir. U dětí je pak nutné vyvarovat se jakýmkoliv léčivům s obsahem kyseliny acetylsalicylové, která by mohla vést k rozvoji Reyova syndromu.

Plané neštovice a osobní hygiena

Pokud se u dítěte v minulosti objevily plané neštovice, koupání mu obvykle jeho rodiče či lékaři zakazovali. Omezování hygieny včetně koupání či sprchování někteří lidé doporučují i dnes, zatímco jiní naopak radí hygienu normálně dodržovat. Vždy je však důležité kůži po koupání ručníkem nedřít, ale spíše ho na pokožku jemně přikládat.

Nemocní by měli vzhledem k vysoké infekčnosti planých neštovic zůstat doma a vyvarovat se kontaktu s okolím, především pak s těhotnými ženami či osobami, jejichž obranyschopnost je oslabená. Tato izolace by měla trvat nejméně do té doby, než všechny puchýřky zaschnou a potáhnou se tvrdou krustou (zhruba po týdnu od prvního výskytu vyrážky).

O tom, že jste vy či vaše dítě onemocněli planými neštovicemi, je vhodné informovat všechna příslušná zařízení, jako je mateřská školka, škola či zaměstnavatel. Zároveň byste se měli vyhýbat všem veřejným prostorám, kde by mohlo snadno dojít k přenosu infekce (nemocnice, obchody, plavecké bazény…).

Očkování proti planým neštovicím

V dnešní době je možné planým neštovicím předcházet prostřednictvím účinného očkování. To je v České republice dostupné od roku 2002 a vakcínu je možné aplikovat od 9 měsíců věku. Jedná se o dvě dávky, přičemž druhá z nich může následovat nejdříve 6 týdnů po té první. U malých dětí pak tato vakcína může být součástí kombinované očkovací látky MMRV (spalničky, zarděnky, příušnice, neštovice).

Pokud mají o vakcínu proti planým neštovicím zájem ženy, nesmí být v době očkování v jiném stavu a ještě nejméně měsíc po něm by neměly otěhotnět. Očkování je účinné zhruba v 90 % případů a nemusí tedy pacienta před nemocí vždy ochránit. Ve srovnání s neočkovanými osobami však u těch očkovaných mívá infekce mírnější průběh, na kůži vzniká menší počet puchýřků a také horečka bývá nižší. Vakcína rovněž snižuje pravděpodobnost budoucího rozvoje pásového oparu.

U vnímavých osob, které přišly do kontaktu s virem Varicella zoster a kterým hrozí nebezpečí těžšího průběhu onemocnění, je v některých případech možné provést tzv. postexpoziční očkování. Jedná se o podání specifického imunoglobulinu (Varitect), který je vyrobený z plazmy zdravých dárců s vysokou hladinou protilátek proti danému viru.